„Ten kout země leží na silnici dějin, ale přitom v intimním a skoro uzavřeném ústraní.“
Karel Čapek
Akce
Filtry - zde klikněte pro jejich nastavení
Filtry - zde klikněte pro jejich skrytí
Fulltextové vyhledávání
Termín
Region
Další filtry
Jít zpět
Klikněte pro zvětšení obrázku.
Termín: So 22.03.2025 - So 22.03.2025 / Publikováno: Út 25.02.2025
Region: Úpice
32. pokračování úspěšného závodu ve skoku vysokém se uskuteční v sobotu 22. 3. 2025.
Povedou se nové osobní rekordy?
Mapa k článkům - kliknutím zobrazíte informace
Vybrali jsme pro Vás
Jestřebí hory – sněhové zpravodajství (3.2.2022 čtvrtek)
Včera večer se upravil úsek Odolov – Bílý Kůl, zde uválcováno a zaříznuta stopa na klasiku. Od Bílého Kolu na Paseky kolem Lotranda stopa na klasiku. Za Jestřebí boudou na louce okruh upraven také. Ostatní stopy upravíme před víkendem (Markoušovická rozhledna, nad Petříkovic
Jestřebí hory
Čt 03.02.2022
Rozhledna Žaltman
Dominanta na vrcholu Jestřebích hor Původní rozhledna Žaltman byla postavena v letech 1966 - 1967 svépomocí členy TJ Baník Malé Svatoňovice. Slavnostní otevření pro veřejnost proběhlo dne 24. září 1967. Výška výhledové plošiny byla 10 metrů, což v dnešní době je z dů
Malé Svatoňovice, Radvanice, Velké Svatoňovice
Čt 13.07.2017
Jarní výlet Havlovicemi
Sportovní areál TJ Sokol Havlovice – (modrá t. z.): zřícenina hradu Vízmburk – (žlutá t. z.): Potůčky – (modrá t. z.): Pod Kramflekem – (zelená t. z.): Šiškovna – háj. – (červená t. z.): Havlovice – U lipek – (modrá t. z.): Sportovní areál Havlovice (8,5 km)
Havlovice
St 11.04.2018
Hrob rudoarmějce
V tomto hrobě byli v roce 1944 pohřbeni dva nebo tři ruští zajatci neznámých jmen. Hrob je udělán z umělého kamene se dvěma deskami pro dva hroby. Na hrobě nenajdeme žádný nápis. Hrob je zapsán ve státním seznamu kulturních památek.
Radvanice
So 28.10.2017
Pískovcový lom Krákorka
Pískovcový lom Krákorka je úzce spjat s Jestřebími horami. Už ve 13. století se ze zdejšího pískovce stavěl hrad Vízmburk. První písemné zmínky o lomu jsou z roku 1633. Tehdy se Krákorka nazývala Panský lom a ze zdejšího pískovce se lámaly stavební dlaždice pro náchods
Pá 30.06.2017
Antonín Hejna
Antonín Hejna byl rtyňský forman, bohatý sedlák a rychtář. Známe ho také jako pantátu Hájka z povídky Dobrý člověk od Boženy Němcové. Božena Němcová znala Antonína Hejnu od dětství, každoročně jezdil do Ratibořic pro ovčí vlnu. Pak se s ním setkala v Červeném Koste
Rtyně v Podkrkonoší
So 17.03.2018
Zastřešená dřevěná lávka
Lávka byla postavena koncem 19. století Josefem Mackem, tesařským mistrem z České Skalice. Byla opravena v roce 2005. Je dlouhá 26 metrů a 4 metry široká. V Suchovršicích najdeme celkem 2 zastřešené dřevěné lávky. Tato větší zastřešená dřevěná lávka je zapsána ve st
Suchovršice
Po 05.03.2018
Bývalý statek čp. 33
Převážně dřevěná venkovská usedlost postavená v 19. století patří mezi významné lidové stavby. Roubená stodola byla pobořena větrem a následně zbourána, výměnek byl po dohodě s památkových ústavem také zbořen. Dnes statek tvoří špýchar, stodoly a vstupní brána. J
Velké Svatoňovice
Po 19.03.2018
Veřejné sportoviště
V areálu ZŠ a ZUŠ ve Rtyni v Podkrkonoší je pro sportovce k dispozici tenisový kurt, 200 metrů dlouhý běžecký ovál, 60ti metrová běžecká rovinka, sektor pro vrh koulí a doskočiště na skok daleký. Sportovní areál za školou je veřejnosti k dispozici dle časového harmonogra
Pá 07.07.2017
Dřevěná zvonička Suchovršice
Tato dřevěná zvonice, kterou můžeme najít ve středu Suchovršic, pochází z roku 1730. Je zapsána ve státním seznamu kulturních památek, a to již v roce 1964. Zvonička v poledne a večer zvoní - v současné době však již elektricky.
Po 24.07.2017
Městské muzeum ve Rtyni v Podkrkonoší
V muzeu najdeme informace o historii Rtyně, ukazuje život a řemesla z Podkrkonoší. Najdeme zde také modely historických budov. Dále se muzeum věnuje selskému povstání z roku 1775, ale také dokumentuje těžbu rud a uhlí od roku 1590 do roku 1990. Z tohoto období zde najdeme vystave
St 31.05.2017
Pomník bratří Čapků
Nejvýznamnější svatoňovický rodák Karel Čapek a jeho bratr Josef jsou zachyceni v životní velikosti ve formě bronzového sousoší. Autorem díla je akademický sochař Josef Malejovský.
Malé Svatoňovice
Po 21.05.2018